Absolventka

Na 1st International School of Ostrava chodím už 4 roky, i když jsem o škole věděla dlouho předtím. Chtěla jsem tu dokonce nastoupit už od 6. třídy, k tomu však nakonec nedošlo, tak jsem si počkala až na střední. Na této škole se mi hned ze začátku moc líbil fakt, že byla plná lidí jako jsem já. Na základní škole jsem se někdy cítila jako outsider. Jako poloAustralanka jsem někdy měla pocit, že plně nezapadám mezi své vrstevníky a že jsem měla mnohem větší zájem o mezinárodní studium než moji spolužáci. A proto jsem chtěla nastoupit na střední školu, která by mě pro takové studium dobře připravila. A povedlo se.

Ne vždycky dělám dobrá rozhodnutí, nástup na ISO však nebyl takový případ. Nenapadlo by mě, že se někdy budu těšit do školy. Je to sice občas náročné, to nebudu popírat. Učení, každodenní cestování nebo nedostatek spánku mě vyčerpávají, ale když vidím, jak jsem se jako student i jako člověk rozvinula, říkám si, že to za těch 5 hodin spánku denně stojí. Potkala jsem tu plno úžasných lidí, jak studentů, tak učitelů. Vždycky, když se bavím se svými kamarády, kteří chodí na česká gymnázia a říkají mi, jaké peklo tam někdy zažívají bud’ s nevlídným učitelským sborem, nebo s takzvaným biflováním učiva, v duchu děkuji své mamince, že mě neustále podporuje v mém studiu na ISO.

Nemůžu uvěřit, že za pár měsíců tahle etapa mého života skončí. Díky ISO mám plno kamarádu z různých koutů světa a mám je všechny moc ráda. Všichni mi budou vážně moc chybět. Mám s nimi mnoho zážitků a budu na ně vzpomínat vždy v dobrém. Doufám, že po střední (nehledě na to, na jaké školy a do jakých zemí se všichni dostaneme) si najdeme způsob, jak se vídat.

Díky ISO za skvělé čtyři roky 🙂