Absolventka
Pamatuji si, když jsem přišla na ISO poprvé, bylo to 20.1.2005 na den otevřených dveří a tenkrát to byla jen malá budova na Ostrčilově ulici o dvou třídách...
Jako každý deváťák jsem nevěděla, co od střední očekávat a 1st International School of Ostrava jsem si vybrala převážně proto, že zde chodila má sestra. Sice to nebyl úplně High School Musical, ale i přesto ISO předčilo má očekávání.
Díky rodičům jsem dostala možnost studovat v mezinárodním prostředí, kde jsem poznala spoustu nových a zajímavých lidí z celého světa a konečně jsem měla pocit, že někam patřím.
Po třech letech mohu s jistotou říct, že mi tato škola dala nejen znalosti, ale zároveň mě naučila rozvíjet mou osobnost. Díky ISU mám kolem sebe kamarády, se kterými zažívám nejlepší momenty svého života a za nic na světě bych je nevyměnila (nebo možná za cookie).
A co se týče budoucnosti? Myslím si, že každý někdy v životě zápasí s tím, kdo vlastně je a kam patří. A i přesto, že stále nevím, kterým směrem se v budoucnu vydat, vím, že jediné, co můžu opravdu udělat, je prostě žít naplno. A doufám, že pokud tak učiním, najdu to, kým opravdu jsem a z toho se naučím dál růst. Věřím, že ISO je velkou součástí mé životní cesty, a že mi napomáhá se směřováním tím správným směrem.
Pro každého tato škola znamená něco jiného. Pro mě je ISO jedna velká rodina, která při vás bude vždy stát a já jsem ráda, že mohu být jejím členem. Děkuji všem, že jste součástí mého života.
Pamatuji si, když jsem přišla na ISO poprvé, bylo to 20.1.2005 na den otevřených dveří a tenkrát to byla jen malá budova na Ostrčilově ulici o dvou třídách...
Mám ráda matematiku, učí nás přemýšlet o vztazích, souvislostech, rozvíjí naše abstraktní myšlení a představivost. Za nejdůležitější však považuji ukázat s...
Práce ve školství mě již spoustu let naplňuje radostí, vzrušením, nezapomenutelnými zážitky a cennými zkušenostmi. Což je, vzhledem k tomu, že jsem se samo...